Trýbova ulice má svou první 3D budovu na Google Earth! Je jí skautská klubovna na Trýbově 1a. Dobrá práce :)
Klubovnu však stojí za to vidět i naživo – fasáda se streetartově pojatým velemučedníkem Svatým Jiřím (patronem skautů) se rozhodně povedla.
Byl jsem upozorněn na zajímavé stránky "Národní inventarizace kontaminovaných míst". Kontaminace mne až tak nezaujala, jako možnost prohlédnout si celou ČR na leteckých snímích z roku 1953. http://kontaminace.cenia.cz/ Přikládám pohled na Trýbovu s bývalou cihelnou.
Pro zvětšení klikněte na obrázek
Trýbova leží v sousedství rozsáhlých ploch zahrádkářských kolonií. O tom, že se bude v zahrádkách stavět, jsem tu už psal několikrát. V územním plánu je cosi naznačeno a průběh si asi každý dokáže domyslet.
Bylo by naivní myslet si, že stavební rozvoj lze zastavit. Je pouze otázkou, kdy a jak se začne okolí Trýbovy poměňovat. Dlouho ticho po pěšině... Nyní se však zdá, že se cosi začíná hýbat. Prý by tu měly vyrůst vysokoškolské koleje.
Dlouho jsem se k blogu nedostal, ačkoliv určitě bylo o čem psát. Jednou z místních "senzací" minulých měsíců byl i nález mrtvého těla podnikatele Martina Krejčího v jedné z garáží na Trýbově. S kulkou v hlavě tu jeho mrtvola ležela celý rok a půl, objevena byla až policií v říjnu 2007. Někdy na jaře 2008 začal soud s Jiřím Hortem, který byl v říjnu odsouzen za vraždu podnikatele Krejčího na třináct a půl roku. Proč Hort vraždil? Dlužil Krejčímu něco přes tři miliony korun.
Odsouzený Jiří Hort
Oproti původně avizovanému datu proběhne letošní sousedský piknik ve čtvrtek 15. 5. 2008 v 17h. Během pár dní by se měl leták ocitnout v každé schránce na ulici Trýbově, stejně jako v schránkách domů na "středním Úvoze". Zde je jeho text:
Na počátku května minulého roku se uskutečnil sousedský piknik. Myslím, že se jednalo o docela povedenou akci, fotky najdete ZDE.
Byl bych rád, kdyby se něco podobného uskutečnilo znovu. Minulý rok jsme se o organizaci podělili s několika kamarády z domu, tentokrát oslovuji i vás, kteří občas zabrousíte na tyhle stránky. Pokud máte chuť nějak přispět k organizaci letošního "ročníku", máte nějaké nápady nebo dotazy, napište mi prosím.
Už pěkných pár týdnů je Trýbova rozkopaná. Práce patrně "vodohospodářského charakteru" provádí firma Firesta. O co konkrétně jde netuším. Auto nevlastním, a tak mne sobecky vzniklý nedostatek parkovacích míst až tak nepálí. Auta však nyní častěji parkují na chodnících a nezbývá než chodit po silnici, kde je to často o ústa. Auta zabočující z Úvozu využívají krátkých pomlk v kolonách a "vskakují" do úzkých uliček Trýbovy bez výhledu za bezprostředně následující zatáčku. Uskakovat takto rozdováděným autům s kočárem může být docela dobrodružné. Ještě k množství parkujících aut – při nedávné úpravě Úvozu prý došlo k redukci počtu parkovacích míst, ktera se právě projevila zvýšením počtu aut parkujících na Trýbově.
Ulice Vodní je asi nejzobrazovanějším místem průtoku Svrateckého náhonu. Přímo to k tomu svádí – nad ulici se majestátně tyči Petrov. Stejně jako okolí Mendlova náměstí byla i tato ulice v 60. letech přizpůsobena představám o moderním a hygienickém bydlení. Což znamená asanaci a výstavbu nových domů. Svratecký náhon sem přitékal z Nemocnice u Sv. Anny.
Svratecký náhon na Pekařské. Pohled na Mendlovo náměstí,
vzadu Chrám Nanebevzetí panny Marie. (1896)
Na minulém zastavení byl původní náhon sveden zpět do řeky. Nyní už budeme pouze sledovat minulost – pokusíme se rekonstruovat původní trasu náhonu, projít současnou mapu a tak trochu si i představovat, jak by to vypadalo, kdyby tudy náhon protékal i dnes. K tomuto účelu jsem vytvořil fotografické montáže. Nafotil jsem dnešní situaci a pak do ní pomoci Photoshopu namontoval obrazy sto let staré. Na každém dalším zastavení se ve vás pokusím vyvolat iluzi náhonu protékajícího současnými brněnskými ulicemi.
Svratecký náhon protékal i kolem Bauerova cukrovaru, stavby, která do 20. let 20. století dominovala pisárecké nivě Svratky. Tzv. Bauerova rampa byla na základě moderních urbanizačních plánu přeměněna na nynější Brněnské výstaviště. O plánech na výstavbu výstaviště píše Archiweb:
Zvolen byl prostor Bauerovy rampy a Moravský zemský výbor zakoupil pozemek o rozloze 58 ha, 20 a a 78 m2 za cenu 7.841.090,- Kč. Bylo to šťastné řešení. Urbanisticky odpovídá nejnovějším názorům na umístění veletržního areálu. Okraj městského regionu nevhodný k obytné výstavbě, dobře komunikačně napojitelný na městskou, celostátní i mezinárodní dopravu. Naplavená niva s vysokou hladinou spodní vody pod terasou bohunického lesa byla jako mlžné údolí pro bydlení skutečně nevhodná. Díky hlavnímu městskému tahu pouliční dráhy, blízkosti výpadovky na Vídeň a budoucí trasy dálnice s městským přivaděčem a kontaktu s velkým městským okruhem je pro veletrh tou nejvhodnější lokalitou. V listopadu 1923 vypsal zemský výbor soutěž na urbanistický koncept areálu a ústřední budovu Obchodně-průmyslového paláce ... Se stavbou některých pavilonů se začalo již v roce 1927, některé byly naopak budovaný na poslední chvíli (např. stavba pavilónu čs. Stavitelů byla zahájena 9 týdnu před zahájením výstavy). Výstava soudobé kultury byla slavnostně otevřena 26. května 1928.
Vice nez po kilometru pod zemi se Svratecky nahon vynoruje na povrch uprostred mimourovnove krizovatky pred Pisareckym tunelem. Na chvilku se zas schova pod silnici, ale pak uz spokojene tece po povrchu kolem lazni Riviera.
Lazne maji v tomto miste pomerne dlouhou historii. V knize Brno – stare pohlednice se pise:
Podařilo se mi nafotit několik stovek fotografií, ale vybral jsem jich jen asi padesát. Uploadoval je do Picasa alba, opatřil popisky a také zaměřil na mapě. Nejsou to pouhé fotografie – na každý obraz jsem dokreslil přibližnou trasu bývalého náhonu. Pomůže vaší představivosti a vy můžete na chvilku sami sobě předstírat, že náhon nebyl zasypán a stále městem protéká. Galerii najdete ZDE. Doporučuji prohlédnout is galerii jako slideshow/prezentaci.
Dnes se mi podařilo alespoň částečně dokončit to, co jsem si předsevzal. Stopovat Svratecký náhon, fotografovat ho a srovnávat se starými obrazy. Nakonec jsem dospěl k tomu, že jsem si ke srovnání vybral Katastrální mapu Brna z roku 1906 a koncept tak omezil na "Co se stalo se Svrateckým náhonem za posledních 100 let".
